Petr Mánek z pražského Matfyzu ohromil porotu řešením pro jednoduchou detekci radioaktivního záření s obrovským využitím v medicíně nebo civilní obraně

• Může lépe zpřístupnit technologii zachraňující životy, která se používá všude ve světě
• Druhé místo obsadil Lukáš Hruda z plzeňské Fakulty aplikovaných věd ZČÚ s aplikací vyhledávající symetrii v geometrických modelech, která najde využití třeba v archeologii nebo plastické chirurgii
• Třetí příčka patří Miroslavu Bartyzalovi z českobudějovické Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který vyvinul systém pro automatické přepisování osobních dokladů

Tisková zpráva, Praha, 6. prosince

Elitní akademická soutěž IT SPY, která každoročně vybírá nejlepší diplomovou práci ze všech, které vznikly v daném roce na českých a slovenských univerzitách, zná své vítěze. Porotu zcela ohromilo řešení Petra Mánka z pražského Matfyzu, který zdokonalil Comptonovu kameru, jež se používá v lékařství pro screening onkologicky nemocných pacientů nebo při detekci radioaktivního záření. Kromě hlavní ceny si tento projekt odnáší také cenu veřejnosti a odbornou cenu partnera soutěže Valeo.

Mánek vycházel z technologií, které slouží k detekci radioaktivního záření v současnosti, a celý systém zdokonalil. Díky tomu dokázal kameru zmenšit natolik, že je možné zapracovat ji do běžně dostupných nástrojů. Lékařům se nyní vejde do ruky, což urychluje screening pacientů s kontrastní látkou v těle. Rychlost vyšetření je přitom klíčová, aby kontrastní látka organismus co nejméně poškodila. Kameru, která je dnes ve fázi prototypu, by neměl být v budoucnu problém namontovat například na drony, což umožní výrazně zrychlit monitoring zamořených území nebo dekontaminaci jaderných pracovišť.

„V budoucnosti budu nadále experimentovat s dalšími konfiguracemi detektorů, cílem je zvýšit účinnost celého systému. Následně bych své řešení rád uvedl do širší výroby a získal pro něj patřičné certifikace,“ zmiňuje vítěz Petr Mánek. „Jsem přesvědčen, že výsledek mé práce může opravdu výrazným způsobem změnit způsob, jakým pohlížíme na radioaktivní záření, a zpřístupnit možnost měřit ho celé řadě nových oborů, ve kterých by starší a větší kamery nenašly využití.“

„Práce zaujala odbornou porotu svým rozsahem, perfektním zpracováním i prezentací, ale především celospolečenským dopadem tohoto řešení, které bych se nebála označit za revoluční,“ vysvětluje profesorka Mária Bieliková z FIIT STU v Bratislavě, letošní akademická garantka soutěže.

Druhé místo obsadil Lukáš Hruda z plzeňské Fakulty aplikovaných věd ZČÚ. Jeho výzkum by mohl posloužit například při rekonstrukci neúplných objektů na základě pokročilého dohledávání symetrie. Velký význam může mít jako pomůcka pro archeology – na základě 3D scanu by případná aplikace dokázala dodat podklady pro určení potenciálního vzhledu předmětu z pouhých střepin. Podobným způsobem pomůže třeba plastických chirurgům při náročných rekonstrukcích obličeje.

„Největší přidaná hodnota mé metody je, že kombinuje hned několik výhod najednou a je tedy v současnosti nejuniverzálnější cestou, jak určit takzvanou rovinu symetrie,“ zmiňuje Lukáš Hruda. „Rád bych svou metodu ještě zdokonalil a výrazně tak rozšířil možnosti její aplikace.“

Třetí místo obsadil Miroslav Bartyzal z českobudějovické Přírodovědecké fakulty JČU. Jeho systém pro čtení údajů z osobních dokladů dokáže rozpoznat obsažené informace ze scanu, fotografie, ale i záznamu webkamery. Na základě toho je schopen automaticky vyhodnotit informace obsažené na dokladu a uložit je do databáze. V současné době má systém srovnatelnou chybovost jako při ručním přepisování. V praxi by dokázal velice dobře automatizovat mechanické přepisování například na úřadech nebo při zadávání údajů přes internet.

„Jedno přepsání osobního dokladu zabere i několik minut, můj systém to umožní v řádu sekund. Vizuální kvalita vstupu přitom nemusí být výjimečně dobrá, poradí si i se záznamem v nižším rozlišení,“ dodává Miroslav Bartyzal. „Své místo systém najde u vzdálené identifikace pro banky, operátory nebo obchodníky, na úřadech, ale také například u bezpečnostních procedur na letištích.“

Kvalitu projektů chválí i Tomáš Krátký ze společnosti Profinit, která je jedním ze spoluorganizátorů soutěže IT SPY.
„Letos jsme se měli šanci setkat s pracemi, které kvalitním způsobem zpracovaly projekty založené na strojovém učení a umělé inteligenci, což je jeden z nejrychleji se rozvíjejících IT segmentů současnosti. Jsem taktéž rád, že takřka všechny práce mají vysoký komerční potenciál a svým fakultám mají šanci přinést prostředky v podobě patentů,“ chválí si Krátký.

Na všechny projekty se můžete podívat na webu.

Soutěže IT SPY se v letošním roce účastnilo 1607 absolventů z akademického roku 2017/18 ze 17 IT fakult v České republice a na Slovensku. Vítěz kromě akademického uznání získal také 1000 eur na další rozvoj projektu.