Open data, smart city a IOT je, podobně jako informační bezpečnost, skloňována ve všech směrech. Mnozí v datech vidí příležitost, jak ušetřit nebo zefektivnit stávající procesy a zlepšit život obyvatel. Chytré odpadkové koše, které si řeknou o vyvezení, chytrá parkovací místa nebo lampy s detekcí znečištění ovzduší znějí jako sci-fi. Například v Praze však již několik těchto chytrých lamp je.

„Dostupných dat je velké množství a jejich využití pokulhává. V laboratoři budou vznikat nové aplikace, analýzy a závěry usnadňující každodenní život. Nejvyšší kontrolní úřad pravidelně pořádá hackathon státní správy, ale to nestačí. Představte si, že máte informace o množství aut aktuálně vjíždějících do Prahy, znáte množství parkovacích míst v centru a jejich obsazenost a máte data o znečištění. Pak dokážete spočítat, že se dostáváte za hranu, kdy město již není schopné množství provozu zvládnout a můžete dopravu začít dynamicky regulovat. Nemá význam auta pouštět do centra, pokud tam není dostatek míst k zaparkování nebo je město naprosto ucpané,“ říká Ing. Marek Sušický, který má Laboratoř otevřených dat za firmu Profinit na starosti. „V tuto chvíli bohužel nejsou dostupná všechna potřebná data, ale to se může brzy změnit, stejně jako množství parkovacích míst na okraji Prahy,“ dodává.

V rámci OpenDataLab budou studenti zapojeni i do výzkumu v oblasti otevřených a propojených dat. „Výzkum v oblasti efektivního vyhledávání otevřených a propojených dat a jejich správy pomůže lépe řešit praktické úkoly například v oblasti datové žurnalistiky. Zároveň se tím vytváří poptávka po otevírání a propojování dalších zajímavých datových zdrojů veřejné správy, které budou následně všem dostupné v Národním katalogu otevřených dat,“ vysvětluje RNDr. Jakub Klímek, Ph.D., odborný asistent z Katedry softwarového inženýrství FIT ČVUT.

„Propojování souvisejících datových zdrojů přispívá ke správné interpretovatelnosti dat. Velké částky v rozpočtech mohou mít přímou souvislost s velikostí organizace. Provoz nebo obsazenost parkovacích míst nás bude zase zajímat v souvislosti s organizací sportovní nebo kulturní události. Toto propojování přináší výhody i původním datovým zdrojům v podobě přidaného kontextu,“ dodává Ing. Jaroslav Kuchař, Ph.D., vedoucí laboratoře.

V laboratoři budou řešeny také úlohy na zpracování textu, protože například v registru smluv je k dispozici velké množství strojově čitelných dokumentů. Je tak možné řešit kategorizaci dokumentů, hledat adresy, kontaktní údaje a společné části v dokumentech v rozsahu srovnatelném s komerčními aplikacemi.