Jak mají firmy a univerzity efektivně spolupracovat při rozvoji IT talentů? Které IT dovednosti jsou na univerzitách podceňovány? Co na spolupráci zajímá univerzity a co přitahuje k partnerství firmy? Na tyto a další otázky odpovídali na nedávné konferenci AI HotSpot zástupci z řad univerzit a firem.
Klíčem k rozvoji IT oboru a zajištění kvalifikovaných IT odborníků pro praxi je dlouhodobé partnerství mezi univerzitami a firmami. Shodli se na tom účastníci panelové diskuze na téma propojení akademické sféry a byznysu, která byla součástí nedávné konference AI HotSpot: Innovate, Implement, Inspire.
Debaty se zúčastnili Lukáš Mazánek, Chief Data Officer v Raiffeisenbank, Pavel Kordík z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze, a Bohumír Zoubek, Chief Competency Officer ve společnosti Profinit. Její představitelé nejen na vysokých školách IT vyučují, ale pořádají také soutěž IT SPY o nejlepší diplomovou práci v IT oboru v Česku a na Slovensku.
Univerzity nejsou jen zdroj talentů
Lukáš Mazánek upozornil, že Raiffeisenbank vnímá univerzity nejen jako zdroj talentů, ale také jako partnery pro odborné konzultace a společné projekty. „Studentům platíme a normálně si vyptáváme konzultace od odborníků,“ řekl a dodal, že banka ve spolupráci s Profinitem vytvořila AI Lab, v němž studenti pracují na konkrétních hypotézách a získávají zkušenosti z praxe.
Podle Mazánka je klíčové, aby univerzity více zapojily studenty do praktických projektů, což obohacuje obě strany a lépe připravuje mladé odborníky na budoucí kariéru.
Univerzita není „software house“
Pavel Kordík z FIT ČVUT zdůraznil, že spolupráce s firmami musí být oboustranně výhodná a realistická. Často se setkává s firmami, které si představují, že univerzita jako veřejná instituce „dodá“ řešení zdarma nebo že studenti zvládnou náročné projekty bez vedení. „Firmy musí investovat nejen peníze, ale hlavně i čas svých odborníků,“ vysvětlil.
Pavel Kordík také uvedl, že univerzity nejsou softwarové domy, a že spolupráce by měla směřovat k výzkumu a dlouhodobým cílům, nikoliv k okamžitému řešení krátkodobých problémů.
Zásadní proměna za 20 let
Podle Bohumíra Zoubka z Profinitu se vztah mezi akademickou sférou a byznysem za posledních 20 let zásadně proměnil. „Dříve jsme byli jednou z mála firem, které s univerzitami spolupracovaly. Dnes je o tuto spolupráci velký zájem, ale je třeba ji plánovat jako dlouhodobou investici,“ řekl.
Profinit se zaměřuje na široké spektrum aktivit, od vedení předmětů na univerzitách přes výzkumné granty až po praktické projekty v Open Data Lab, což je společný projekt Fakulty informačních technologií ČVUT a Profinitu. Podle Zoubka je klíčové podporovat studenty nejen v technických dovednostech, ale také v jejich schopnosti propojit teorii s praxí.
Jak na efektivnější spolupráci?
Diskuze se dotkla i přípravě studentů na požadavky praxe. Lukáš Mazánek upozornil, že datové a analytické dovednosti jsou stále na univerzitách podceňovány. „Data jsou teď novým AI. Je potřeba více znalostí v oblasti semantických webů, knowledge grafů a ontologií,“ uvedl.
Zároveň však zdůraznil, že nejdůležitější je motivace studentů, kteří chtějí pracovat a učit se. Podle něj by studenti měli mít více příležitostí účastnit se reálných projektů už během studia.
Z panelové diskuze vyplynulo, že spolupráce mezi firmami a univerzitami není jen o přípravě talentů, ale také o inovacích a posouvání oboru dopředu. Pavel Kordík zmínil, že větší firmy často nedokážou zadávat dostatečně pokročilá témata, která by studenty posouvala, zatímco menší firmy mohou mít naopak omezené kapacity. Bohumír Zoubek navrhl, že sdílené projekty mezi více firmami a univerzitami mohou pomoci vytvořit efektivnější prostředí pro rozvoj studentů i technologií.
„Čerstvý vítr“ od studentů
Závěrem panelisté ocenili současnou generaci studentů, kteří jsou nejen motivovaní, ale také nároční na kvalitu projektů. Lukáš Mazánek zdůraznil, že studenti vrací do korporací „lehkost bytí“ a často pomáhají zjednodušit a urychlit procesy díky tomu, že nejsou svázáni korporátními pravidly.
Zároveň vyzdvihl přínos studentů v tom, že firmám poskytují zpětnou vazbu. „Když student řekne, že určitá práce není zajímavá, je to jasný signál, že bychom ji měli automatizovat nebo zefektivnit,“ uvedl.
Pavel Kordík ocenil, že studenti mají tendenci přicházet s neotřelými nápady a ochotou experimentovat, což může inspirovat i zkušené profesionály. Jejich přístup, kdy se snaží využívat AI nástroje, což může zrychlit řadu procesů, ocení spousta firem.
Závěrem lze říci, že cestou, jak zajistit úspěšný rozvoj IT oboru a kvalifikovaných odborníků, je podle panelistů kombinace dlouhodobé strategie, spolupráce a investic do vzdělávání.
Autor: Michal Roškanin