I letos se bude mluvit hlavně o agilním vývoji. Na rozdíl od minulých let ale věříme, že se nebude jen mluvit, a společnosti ve všech sektorech začnou agilní metodiku reálně implementovat.
Mohlo by se zdát, že už není co zlepšovat, vždyť na otázku, zda daná společnost pracuje agilně, odpovídá drtivá většina jasné „ano“. Při hlubším pohledu se obvykle ukazuje, že zavádění agilního vývoje se od originálních myšlenek tvůrců agilního manifestu stále odlišuje: „Používáme Scrum, nicméně některé metody u nás v organizaci prostě nefungovaly. Rozhodně jsme ale implementovali StandUp meeting – máme jej každých čtrnáct dní v pátek mezi 9. a 11. dopoledne.“
Co by na této situaci mohl rok 2017 změnit? Pomůže zostřený tlak konkurence. Rozhodně netvrdíme, že agilní vývoj je vhodný pro každý projekt. Nicméně společnosti jako Gripen nebo Tesla Motors nás přesvědčují, že agilně lze vyvíjet (a být velmi úspěšný) i v oblastech, kde bychom tento přístup ještě pár let nazpět vůbec nečekali nebo nám dokonce přišel nesmyslný. Například teď už je zcela reálný i agilní vývoje hardware.
Jedním z prvních kroků k agilitě u velkých společností, který pozorujeme, je reálná poptávka po tzv. bi-modálním (vícerychlostním) IT. A má to smysl. Společnosti, které takto již fungují, prokazatelně reagují rychleji na okamžité požadavky z trhu.
Agilní transformaci nelze zvládnout přes noc a vždy jsou potřeba všechny tři základní ingredience: připravené IT, chápající business a společný cíl v podobě kvalitního výstupu. Někdy slýcháme, že“ „Váš agilní přístup se nám velice líbí, ale Product Ownera vám nejsme schopni zajistit“. Dovolíme si tvrdit, že společnosti, které s myšlenkou transformace ještě nezačaly a nemají to v plánu ani v roce 2017, velice rychle narazí na tvrdou realitu zrychlené konkurence.
Druhý tématem roku 2017 bude u velkých korporací bezesporu (opět) cloud. Hype již pominul. Zato nyní již přesně víme, co můžeme od cloudových řešení čekat. A také jaká omezení na nás čekají. Ve spojení s cloudem se dříve nebo později vždy objeví otázka na bezpečnost dat a legislativní mantinely. Odpovědí je vždy pragmatický pohled, který na jednu misku vah pokládá náklady na in-house řešení, kde za veškerou bezpečnost a infrastrukturu ručí interní IT. Přičemž fyzické servery jsou dnes mnohdy v dislokovaném privátním cloudu. Na druhé misce vah je pak outsourcované řešení od prověřeného specializovaného poskytovatele. Ten danou problematiku řeší pro mnoho dalších společností a bezpečnost dat je pro něj logicky absolutní prioritou.
Trend je ovšem zcela zřejmý. Statistiky předchozích let ukazují, že zákazníci stále více preferují modely typu SaaS (nebo private cloud) oproti instalacím on premise. V souvislosti s rozvojem cloudových řešení pak bude zajímavé sledovat přijetí nástrojů a služeb jako Eclipse Che či Codenvy, které posouvají pojem vývoje a spolupráce v cloudu na novou úroveň.
Rok 2016 byl bezesporu také rokem hledání IT odborníků napříč Evropou. Ani rok 2017 nepřinese změnu. Proto se dále zvýší poptávka po outsourcingových službách, v kontextu EU pak po nearshoringovém modelu. Ten přináší dobrý kompromis mezi úsporou nákladů a geografickou a kulturní blízkostí mezi zákazníkem a outsourcingovým partnerem. Kdo bude disponovat volnými a kvalitními kapacitami, bude v roce 2017 „ve správný čas na správném místě“.
Michal Petřík