Psal se rok 1989 a já byl v prvním ročníku na matematicko-fyzikální fakultě. S několika kolegy jsme tenkrát začali první peníze vydělávat programováním. Vytvářeli jsme řady kódu, a pro počítač IQ 151 jsme dokonce naprogramovali tabulkový procesor, ve kterém bylo možné do políčka zadat složitý kalkulační vzorec, na což jsem dodnes hrdý. Tehdy jsem se rozhodl, že chci vybudovat softwarovou ‹ firmu. Naše týmy dnes vyvíjejí systémy pro banky, pojišťovny, telekomunikační operátory a další organizace.

Poprvé jsem se do podnikání pustil s kamarády v roce 1995. Našetřené peníze naštěstí vystačily jen půl roku a stihli jsme zkazit jen jeden projekt. Musel jsem si přiznat, že o podnikání vůbec nic nevím, a jak funguje softwarová firma a vývoj softwaru ve velkém, se musím naučit.

Nastoupil jsem jako technický konzultant do pražské pobočky americké softwarové firmy Sybase. Přes den jsem přijímal technické problémy zákazníku, večer instaloval počítače na školení a v noci se učil technologie, o nichž jsem do té doby nevěděl vůbec nic. Po nějaké době jsme začali dělat pro zákazníky i menší projekty a tehdy bylo potřeba někoho, kdo bude organizovat práci, jednat se zákazníkem a zodpovídat za výsledky. A to byla práce pro mě. Sybase mi tehdy poskytla vynikající školení metodologie řízení softwarového projektu, ze kterého těžím dodnes.

Sybase se později transformovala. Nejdřív zanikla pobočka, pak vznikla lokální distributorská firma zastupující Sybase v ČR a z ní se pod názvem Profinit v roce 2004 odštěpila složka zabývající se vývojem softwaru na zakázku. Od té doby jsem v roli generálního ředitele Profinitu. Společníkem ve ‹ firmě jsem se stal v roce 2007, kdy jsem se poprvé v životě výrazně zadlužil a přesvědčil tehdejší spoluvlastníky, aby mi prodali 15 procent v Profinitu. O pár měsíců později prodali zbývajících 85 procent strategickému investorovi, rakouské skupině New Frontier.

Pod touto vlajkou jsem prožil osm zajímavých let. Naučil jsem se hodně o finančním řízení firmy, o plánování, reportování a mezinárodních účetních standardech. Poznal jsem sám na sobě, že když někdo dostane důvěru a pravomoc dělat věci, kterým sám věří, tak se angažuje tak silně, že se to podaří.

Pro skupinu New Frontier byl Profinit vynikající investicí, která se rychle vrátila a generovala slušný zisk. Takže dohodnout podmínky prodeje jejich podílu bylo těžké. Museli jsme nabídnout tržní cenu a další podmínky, které by pro New Frontier byly výhodnější, než kdyby Profinit prodávali sami. Největší problém bylo financování, protože nikdo z managementu, který akvizici uskutečňoval, nedisponoval stovkami milionů. Naštěstí jsme od banky dostali akceptovatelnou nabídku, a tak letos v srpnu se Profinit zase stal ryze českou společností. Z Profinitu chci v budoucnu vytvořit velkou softwarovou firmu. Aktuálně jsme na českém trhu podle průzkumu dvojkou a naší ambicí je přesáhnout tuzemské hranice směrem na západ.

Tomáš Pavlík

zakladatel společnosti Profinit

(Text vyšel 12. 9. 2016 v týdeníku Euro)