V ekonomické teorii existuje koncept tzv. magického čtyřúhelníku hospodářské politiky. Ten ve zkratce říká, že ten, kdo je odpovědný za makroekonomické výsledky, musí optimalizovat následující čtyři ukazatele:
- ekonomický růst
- nezaměstnanost
- cenovou úroveň (inflaci)
- zahraniční platební bilanci.
Trik této hry spočívá v tom, že zlepšení jednoho ukazatele automaticky vede ke zhoršení jednoho nebo dvou dalších ukazatelů. Například, rozhodnete-li se podpořit ekonomický růst a bojovat proti nezaměstnanosti zvýšením vládních investic, automaticky podnítíte měnovou inflaci. Boj proti vysokým cenám vysokými úrokovými sazbami podkopává ekonomický růst, což zvyšuje nezaměstnanost a ovlivňuje také směnný kurz vaší místní měny, což má dále dopady na vyváženou platební bilanci zahraničního obchodu. Vyvažování všech čtyř cílů je něco jako pokus o nalezení delikátního ekvilibria.
Pokud nejste ministrem financí nebo guvernérem centrální banky, a jste „pouze“ manažerem odpovědným za správu dat v nějaké větší společnosti, jejíž byznys je plně digitalizovaný, ocitáte se v podobné situaci. Pouze vrcholy vašeho magického čtverce mají jiná jména. Čtyři protichůdné cíle magického čtverce správy dat jsou:
- dostupnost dat
- bezpečnost dat
- náklady
- flexibilita
Dostupnost dat: Klíč k efektivnímu řízení
Poptávka po datech je uvnitř firmy nekonečná a zajistit dostupnost dat je kritickým faktorem pro úspěšné řízení organizací.
Kontrola dat (bezpečnost a kvalita): Ochrana hodnotných informací
Kontrola dat zahrnuje dvě dílčí oblasti: bezpečnost a kvalitu dat. Bezpečnost si představme jako robustní imunitní systém celé organizace na ochranu svých informačních aktiv a také ochranu svých partnerů (zákazníků), jejichž často citlivá osobní data zpracovává. Kvalita se promítá do celkové důvěry, s jakou uživatelé k firemním datům přistupují. Spíš než termín „kvalitní data“ bych ale doporučil spíše termín „zdravá data“.
Flexibilita: Adaptace na neustále se měnící podmínky
Stejně jako v přírodě je v dynamickém konkurenčním prostředí, kde rychlost evoluce je dána rozvojem technologií, schopnost adaptace klíčová pro úspěch nebo jen holé přežití. Flexibilní datová řešení, která využívají škálovatelné architektury a modulární systémy, umožňují rychlou adaptaci k novým trendům. Podobně jako dobře navržená loď dokáže úspěšně překonat bouřlivé moře, flexibilita v řízení dat poskytuje organizacím potřebnou agilitu pro udržení konkurenceschopnosti v rychle se měnícím prostředí.
Náklady: Racionální správa (nejen finančních) zdrojů
Dosáhnout finanční udržitelnosti ve správě dat vyžaduje pečlivě vybalancovanou alokaci zdrojů. To zahrnuje operativní, taktické i strategické rozhodování o investicích do nástrojů a technologií, talentů (lidských zdrojů) a infrastruktury.
Podobně jako u magického čtyřúhelníku v ekonomii je optimalizace těchto čtyř cílů v oblasti Data Managementu naráz nemožná. Pokud poskytnete přímý přístup k surovým, neověřeným a neoklasifikovaným datům velkému množství uživatelů a analytiků, dost pravděpodobně tím překročíte přísná bezpečnostní opatření, nebo nebudete moci zaručit dostatečnou kvalitu takto sdílených dat. Pokud naopak budete příliš přísní a nadměrně omezíte přístup k citlivým datům, nebo se příliš úzkostlivě staráte o kvalitu a správnost dat zavedením příliš mnoha úrovní datových transformací, integrací, verifikací a čištění dat a budete všechny tlačit k „jedné verzi pravdy“, těžko uspokojíte potřeby široké komunity uživatelů, kteří chtějí mít „svá“ data rychle a bez dalších omezení.
Jestliže ale chcete zároveň maximalizovat jak dostupnost dat, tak kontrolu (bezpečnost a kvalitu) dat, budete muset vynaložit dostatečné zdroje (lidské zdroje v podobě zkušených odborníků, výpočetní kapacitu a/nebo čas na vybudování dostatečně maturovaného řešení), což se s jistotou promítne do obrovských finančních nákladů. Proti tomu můžete zkusit ušetřit na nákladech tím, že zpomalíte reakční dobu (time-to-market) na všechny nové požadavky uživatelů, což obecně sníží celkovou flexibilitu vašeho firemního datového prostředí reagovat na nové výzvy a obchodní příležitosti. Pokus o opětovné dosažení vyšší flexibility bez zásahu do nákladů vám pravděpodobně pomůže zvýšit celkovou dostupnost dat, ale vytvoří velký tlak v oblasti kontroly dat. Takže se vracíme kruhem zase na začátek.
Jaké jsou závěry z této obtížné hry s antagonistickými cíli?
Za prvé, neexistuje jedinečné „správné“ řešení, mohou existovat spíše jen „dostatečně dobrá“ řešení, která představují různé kombinace a vyvážené kompromisy mezi čtyřmi protichůdnými cíli. Strategie v této „hře o data“ tedy spočívá ve hledání optimální rovnováhy. Vidíme tu zřejmou analogii s hledáním optimálního „rovnovážného stavu“ ekonomiky, při kterém jsou všechny cíle na uspokojivých úrovních a ve vzájemné dynamické rovnováze a vytvářejí tak dostatečně stabilní prostředí.
Za druhé, neexistuje „univerzální“ strategie. Podobně jako v ekonomice nebo ve společnosti je v některých situacích lepší přiklonit se více k centralizaci, v jiných případech stojí za to dát více prostor spontaneitě, decentralizaci a celkově dopřát účastníkům více svobody, která podporuje kreativitu. V oblasti Data Managementu tak čím dál více zjišťujeme, že ve větších firmách je lepší zavést datové platformy jako vícerychlostní komunikace, kde každý dostane přizpůsobené řešení místo prosazování jednoho jediného řešení (například vybudování pouze datového skladu nebo jenom data lake).
A za třetí, prostředí podnikových dat a příslušná datová platforma nemohou být dopředu kompletně inženýrsky navrženy / naprojektovány, byť sebezkušenějšími architekty. Ale na druhou stranu nemůžeme jejich vývoj zcela ponechat spontánním procesům probíhajícím v oddělených ostrůvcích po celé firmě. Vyváženého a dynamicky stabilního prostředí optimalizujícího všechny čtyři cíle Data Managementu lze dosáhnout jedině postupným a interaktivním procesem „kontrolované evoluce“, kde některé konkrétní kroky jsou ponechány přirozenému „tržnímu“ výběru těch nejlépe vyhovujících funkcí a řešení, zatímco celkově je vše dozorováno a řízeno rozumnými manažery určitým domluveným směrem, který vede k dosažení společné vize.
Autor: Petr Hájek