Jak si vybrat správného zaměstnavatele v ITC

V roce 2020 bude v Evropské unii chybět 500 000 až milion profesionálů v oboru ICT. Česká republika v tom není žádnou výjimkou a s nedostatkem kvalifikovaných lidí se potýká už dva roky. Profesionálové v ICT se tak dostali do situace, kdy si mohou zaměstnavatele vybírat. Často však neví jak a jsou potom zbytečně zklamání.

Informační a telekomunikační odvětví v České republice výrazně roste několikátým rokem po sobě. Může za to takzvaná digitální transformace a rozvoj digitální ekonomiky. Podle predikcí společnosti IDC dosáhnou do roku 2019 celosvětové výdaje na projekty digitální transformace 2,2 bilionu dolarů, tedy téměř o 60 %více než v roce 2016. Řada firem, a to i v ČR, tak vytváří specializované týmy zaměřené na digitální transformaci a také týmy vývojářů orientované tímto směrem. Chybí jim však to podstatné a tím jsou lidské zdroje. Nedostatkovým zbožím jsou softwaroví inženýři, kteří pro výkon práce potřebují vzácnou kombinaci talentu a náročného formálního vzdělání založeného na matematice.

Studenti softwarového inženýrství a computer science mají širokou paletu možností, jak a kde začít budovat svoji kariéru. Provedli jsme mezi našimi zaměstnanci průzkum a přinášíme tipy podle čeho a jak se rozhodovat při výběru zaměstnavatele.

Z pohledu zájemce o zaměstnání v oblasti softwaru lze zaměstnavatele rozdělit do několika skupin:

  • Firmy podnikající mimo IT, pro které je software interní službou, na které hlavní byznys více či méně závisí. Sem patří banky, telekomunikační firmy, výrobní podniky, atd.
  • Softwarové firmy, které vyvíjejí své vlastní produkty.
  • Zastoupení zahraničních softwarových firem nebo jejich lokální distributoři, kteří v tuzemsku vývoj nedělají, pouze software prodávají, implementují a poskytují zákaznickou podporu.
  • Softwarové firmy jako Profinit, které vyvíjejí software na míru pro zákazníky podnikající mimo IT, nejčastěji pro finanční sektor, telekomunikace a státní správu.
  • Implementátoři balíkových řešení.
  • Poradenské firmy, které v případě svého poradenství také dodávají softwarová řešení.

Podle toho, jaký je uchazeč typ člověka, a co ho baví, mu bude vyhovovat různý typ zaměstnavatele. Ty se totiž liší především mírou profesionálního přístup k vývoji SW a dodržování zásad softwarového inženýrství, jestli se ve firmě dostane opravdu k vývoji a vlastní kreativní práci, jestli je pro ně vývoj software hlavní nebo okrajovou činností či to, jestli jsou ve firmě schopni uchazeči a zda díky pestré paletě projektů podmínky k profesnímu růstu nebo ho jen čeká monotónní práci bez potenciálu rozvoje.

Při pohovoru je tak nutné sledovat několik aspektů: Zajímá se zaměstnavatel o vaše znalosti v oboru softwarového inženýrství nebo je mu to jedno? Zajímá ho vaše schopnost logicky myslet a vytvářet algoritmy? Nebo ho jen zajímá znalost konkrétního nástroje v konkrétní verzi? Jak na vás působí člověk, který s vámi dělá pohovor? Máte se od něj co naučit? Chtěli byste takového šéfa nebo kolegu? Máte pocit, že dělá software pořádně a že ho to baví? Nebo je to technický nedouk?

Zde nabízíme několik bodů usnadňující rozhodování při výběru vhodného zaměstnavatele:

  1. Podívejte se, jak je firma velká a jestli je jasné, komu patří. U velkých korporací počítejte s tím, že někdy fungují proti zdravému rozumu a že se budete muset přizpůsobit věcem, které vám přijdou absurdní. Podobně divné chování někdy ale vykazují i menší firmy, jejichž majitel není jasný nebo jejichž vlastníci se aktivně nepodílejí na chodu firmy.
  2. Promluvte si s více lidmi z firmy a snažte se zachytit důležité rysy firemní kultury. Jak o sobě lidé vzájemně mluví? Máte pocit, že dobře spolupracují a pomáhají si? Nebo se pomlouvají, skrývají před sebou vzájemně informace? Jak to asi dopadne, až budete potřebovat s něčím poradit vy?
  3. Zjistěte, jak je firma organizovaná. Zásadní překážkou efektivního vývoje software je liniová organizace. Tedy rozdělení firmy na oddělení analytiků, architektů, designérů, vývojářů, testerů a bariéry mezi těmito odděleními. Naopak pokud je organizace spíše plochá a projektová, umožňující flexibilně využívat zdroje, povede vaše práce k výsledkům, ze kterých budete mít radost.
  4. Zjistěte si, jaké vzdělání mají lidé pracující ve firmě. Computer science a softwarové inženýrství jsou mladé obory – a přestože by nikoho nenapadlo nechat si operovat žlučník od právníka nebo postavit dům od pojistného matematika, tak se v našich oborech často setkáváme s pomýlenou představou, že vyvíjet software může kdokoliv, kdo absolvuje týdenní rychlokurs HTML. Od nekvalifikovaných kolegů nebo šéfů nejen že se nic nenaučíte, ale budete tlačeni do nesmyslů. Pro ukázku několik zachycených citací od tzv. „seniorních profesionálů”: „Testovacími scénáři se nebudeme zdržovat, stačí, když to pak proklikáte”,„Datový sklad není žádná aplikace, zásady softwarového inženýrství tu nejsou potřeba”„Odhad pracnosti s chybou 30 %? Ale já mám pevný rozpočet!”,„Půjdeme na to agilně, takže nepotřebujeme architekturu”, „Řídící modul bude řídit celý systém. Nechápu, jaké přesnější zadání potřebujete. Do zítřka zpracujte detailní harmonogram vývoje řídícího modulu.”

Tomáš Pavlík, CEO Profinit.